Centrum služeb pro seniory se nachází na okraji malebného města Kyjova, v těsné blízkosti nemocnice. Bezbariérová, moderně vybavená pětipodlažní budova poskytuje domov 116 uživatelům v rámci tří sociálních služeb (Domov pro seniory – 54 lůžek, Domov se zvláštním režimem – 57 lůžek, Odlehčovací služba – 5 lůžek). Pokoje jsou převážně dvoulůžkové a jednolůžkové. Rozlehlá zahrada láká k procházkám a rozjímání u Vzpomínkového kamene či reliéfu Božích muk. Nabízíme široké spektrum volnočasových aktivit, společenských akcí a terapií, např.: bazální stimulace, muzikoterapie, zooterapie, zahradní terapie, trénink paměti, cvičení, tvořivé rukodělné činnosti, pečení a ochutnávka pokrmů, kinokavárna, výlety do města. Pravidelně se zde konají bohoslužby.
Vycházíme z individuálních potřeb a přání uživatele, a také z jeho biografie. Vítáme a podporujeme spolupráci s rodinami a blízkými osobami uživatelů.
Příklady dobré praxe
Každý uživatel má možnost sdělit nám kdykoliv své konkrétní představy prostřednictvím odpovědí na jasné a citlivě formulované otázky k tématu odcházení a závěru života. Dvě listiny s názvem „Jak přemýšlím o životě a smrti“ a „Jsem připraven(a) na závěr života?“, jsou pro mnohé výrazným uklidňujícím prvkem, neboť tímto vzroste možnost naplnění jejich představ. K zodpovězení otázek je každému zájemci dopřán čas, klid či pomocná ruka a emoční podpora důvěrníka, člena paliativního týmu či jakékoliv blízké osoby. Následně jsou tyto listiny digitalizovány pomocí skeneru do elektronické dokumentace uživatele, čímž jsou požadované informace k dispozici vždy v pravý čas.
Tudíž víme předem (často již v adaptační době), jak nejlépe uchopit péči a naplnění potřeb konkrétního uživatele v závěru jeho života. Děláme maximum, abychom vyhověli jeho představám a přáním, naplnili způsob kde, jak a s kým si přeje poslední životní etapou kráčet. Víme, zda projevil zájem o možnost trávení zbývajícího času v klidném prostředí útulného pokoje individuální péče, kdo má být přítomen, jaké oblíbené vjemy zajistit pro navození příjemných pocitů, případně víme, zda vstoupit do jednání s rodinou a diskutovat o reálné možnosti důstojného odcházení v domácím prostředí.